Stránky zabývající se videotechnikou a zpracováním videa

Vítejte na stránkách zabývajících se videotechnikou a zpracováním videa

Velikost záběru

Záběry se dělí na několik běžně používaných velikostí:

  • Velký celek: Orientace v prostředí; jednotlivý člověk je málo rozpoznatelný; ztrácí se v krajině; používá se pro masové scény.
  • Celek: Zachycuje přehledně celé místo akce, člověk je situován ve vzájemném vztahu k prostředí, podstatná je akce (např. to, kam jde), nikoli mimika. Napomáhá k celkové orientaci diváka.
  • Polocelek: Postava je ukázána celá; prostředí hraje druhořadou roli (event. ho doplňuje) možnost plného využití gestikulace, „vnější“ hra herce.
  • Americký plán/záběr: Postava je ukázána přibližně po kolena, prostředí vnímáme jen prostřednictvím její akce, jinak okrajově. Používá se při dialogu několika osob zejména na širokých formátech. (Vznikl u prvních amerických westernů na přelomu století, z potřeby zobrazit, zda-li postavy nosí kolt.)
  • Polodetail: Busta postavy; tedy obtížná gestikulace rukou; zachycuje zřetelně hercovu mimiku; prostředí je zpravidla neostré, eliminované.
  • Detail: Většinu obrazu zabírá obličej, markantní akce na protagonistu, zpravidla proniká „dovnitř“ postavy, do myšlení a pocitů.
  • Velký detail: Zachycuje podstatnou podrobnost části lidské postavy (oči, ruka) nebo podobně jako detail zdůrazňuje určitou akci nebo rekvizitu.

Také se může dělit podle rakurzu:
  • Nadhled: Nadhled většinou ponižuje (pokud snímáte člověka: ztratí krk, nos se prodlouží a zvětší, rty zmizí, čelo bude vypadat jako pleš a tělo se zkrátí).
  • Podhled: Podhled zdůrazňuje monumentalitu, čím je kamera blíže k zemi a objekt výše, tím je důležitější ("Šéf").